Diskusne forum pre Slovakov a Slovenky ktore ziju na Tahiti alebo na jednom z ostrovov Francuzskej Polynézie.
Sveta: Pred lety 1999 -2000 jsem znal v Papette tri cechy. Slovaka zadneho. No v miste uvidite, jestli se nejaky od te doby nepristehoval. Jestli budete opravdu myti chut, aby vasi slovenstine nekdo porozumel, zajdete do vlastne jedinne prodejny knih v Papette (a vlastne i Polynesii) …. ta uz patri po desetileti jedne cesko-tahitske rodine…… Uvidite, pochopite.
Hned bych s Vami menil a opet se do Polynesie vratil, ale to vite, prace je prace.
Lucia, co sa tyka prace zavisi v akom odbore hladate. Ak napises viac tak by som ti lepsie poradila. Treba vediet ze niektore profesie su zablokovane a miestny su uprednosteni. Existuje zoznam. Okrem toho europania (okrem francuzov) tu potrebuju pracovne povolenie. Jedine ze by ste si tu chceli pracovat ako sukromnici. V tom pripade si otvoris zivnost a myslim ze povolenie nepotrebujes. Okrem toho treba ovladat francuzsky jazyk.
Peto osobne tu ziadnych cechov a slovakov nepoznam (bola tu jedna rodinka ale uz odisli naspat do europy).
Na kolko by si chcel prist? Polynézia je financne dost tazka zalezitost. Len letenka (najlacnejsia aka existuje z Pariza) je za 1 200 eur ( mimo sezony). Treba pocitat tiez cestu do Pariza a ubytovanie tu tiez nie je najlacnejsie. Treba prist minimalne na dva tyzdne lebo inak sa to vobec neoplati kvoli dlhej ceste a 12hod casovemu rozdielu. Potrebujes tyzden kym sa dostanes do normalu…
NAŠINCI NA TAHITI ( class=“postlink“ href=“http://www.otaulc.com/text/657.htm“> http://www.otaulc.com/text/657.htm )
Z letiště Faa (tři A) jsem se dokodrcal do Papeete, hlavního a též jediného města na tomto Francouzi stále vlastněném souostroví. Bloumal jsem ulicemi a na náměstí Johanky z Arcu vidím nápis LIBRAIRIE KLIMA. Podivné. Půjdu se přeptat. Polynéskou krasavici za pultem jsem začal trýznit svou pseudofranštinou. Že jsem českého původu a zda že náhodou tato firma nemá v sobě rovněž něco českého.
„Vítáme vás,“ pravila krasavice – česky. Slečna Klímová. Tatínek našinec, matka domorodka, sestra provdaná v Praze. Přišel tatínek, vážený místní občan, radní konšel, studnice jak francouzského šarmu, tak českého smyslu pro humor a s mateřštinou důkladně zachovanou.
Spřátelili jsme se, pustil jsem se do zpovídání. Dozvídám se, že první Češi přijeli na Tahiti začátkem dvacátých let. „Bylo jich aspoň sto. A co že dělali? Plno z nich hrálo v biografech, to víte, tehdy ještě byly němé filmy.“
Vida ze Šumavy se chodilo vyhrávat s cirkusem po světě a teď tady tato tahitská varianta. „No jo, vždyť Češi byli známí muzikanrti,“ přitakávám.
„Buď muzikanti nebo zloději,“ zpřesnil znalec a pokračoval: „Brzo se rozlezli, zakládali plantáže na Raiateia, na Huahine, ale pak to chcíplo. Naráz. Prvního ledna 1926 přišel velkej cyklón a všechno jim to zničil.“ Připravil českou pionýrskou obec o živobytí a rozprášil ji. Postižení odešli do Austrálie, na Nový Zéland, Novou Kaledonii, pár se jich uchytilo na Fidži.
„Kolik že Čechů tady zbylo? Čtyři. Já, legionář Vychodil, fotograf Valenta a Očenášek. Byl u mě správcem na Markézách, vozil tam Tahiťáky na práci, poněvadž Markézák, toho jste k práci nikdy nedostal. Očenášek to s Tahiťákama uměl, měli z něj strach. On je to velkej chlap, vyučenej kotlář ze Škodovky, tam od vás z Plzně.“
Krajan Očenášek přivezl ze staré vlasti moravskoslovácké kroje, navlékl do nich své čokoládové vnoučky a vyfotografoval je pod palmami. V telefonním seznamu v Papeete je teď už celá řada Očenášků.
Jeli jsme ke Gaughinovu muzeu podél golfového hřiště a dopravní značky, varující, že v místě padají parašutisté. Průvodce Klíma zastavil před benzinovou pumpou s modrým nápisem SLAVIA. Toť čerpadlo našince Očenáška. Ne že by se musel na stará kolena takhle plahočit. Je vlastně velmož, vlastní ledacos, včetně osmnácti hektarů ostrovního břehu – obrovský to tam majetek.
Ve francouzské Polynésii, kam se svého času vydal bádat Milan Rostislav Štefánik, zbyli tedy jen čtyři Češi/Moraváci s potomstvem.
„Jo, poslyšte,“ vzpomněl si pan Klíma. „Je tady pátej. Ne tady, ale na jednom ostrově – dost daleko. Ale víte, je to zajímavý, že ještě umí česky. Přišel sem jako dítě, když mu bylo osm. Ne osm roků, Osm měsíců.“
Dal jsem si tehdy závazek, dosud nesplněný, krajana s tak zarputilými vlasteneckými kořeny jednoho dne vyhledat.
„Příště až zas přijedete, ať vás ani nenapadne bydlet v hotelu! Mám tady prázdný barák, budete ho mít k dispozici,“ slíbil můj průvodce.
Leč nemělo se tak již stát. Vyměnili jsme si pár dopisů, až pak přišlo úmrtní oznámení. Zemřel Rudolf, Josef, Tadeus Klima, narozený v Zábřehu na Moravě, správce Společnosti des Marquises, meteorolog, knihkupec v Papeete, nositel řady českých a francouzských válečných a občanských vyznamenání. Jménem pozůstalých manželka Rosa, děti Rudy, Manuella, Mila, Conchita, Misla, Philippe, Sylvana, vnoučata Valja, Mirku, Rudla, Slávek, Pascal, Karel, Vanina, Taute, Raitahi, Temehani, Líba, Hina, Moe, Růžena, Minihoa, Radek.
Pozoruhodný život pozoruhodného člověka a kolik pokračovatelů tady zanechal.
Dobry den; Strasne by som chcel spoznat nejakeho Slovaka alebo Cecha ktory zije na Tahiti. Ja pracujem uz 2 roky vo Franc;na Corsike a chcel by som vediet ci je nejakamoznost sa zamestnat aj na Tahiti ovladam vsetky mozne robotky a jeden z konickov je aj Flora a Fauna; Vopred Vam velmi pekne dakujem a budem rad ak budem moct s niekym popisat o Tahiti dakujem.. -:))
Zaujimave informacie pre Slovakov ktori sa chystaju na Tahiti najdete na
class=“postlink“ href=“http://www.facebook.com/pages/Slovaci-na-Tahiti/123600514354712?v=photos&ref=ts#!/pages/Slovaci-na-Tahiti/123600514354712?ref=ts“> http://www.facebook.com/pages/Slovaci-n … 712?ref=ts
Ahojte strašne rád by som sa pozrel na tahiti,a ešte radšej tam žil. proste robil by som čokolvek,mám vyštudovanú agroturitiku,čiže od zbierania kokosov až po recepčného.je to moj sen, nie zrovna tahiti ale ked je tam dosť slovákov ktorý vedia poradiť tak prečo sa aspon nespýtať.proste chcem isť preč z europy,amerika je komplikovaná, v kanade je zima a v austrálii je to obmedzené,ved ked je to francúzske tak to nemôže byť problém. 😀 kto by mi chcel seriozne pomôcť nech napíše SS. ďakujem
dovoluji si Vás oslovit s nabídkou služeb své
> společnosti. Už 13 let žiju ve Francouzské Polynésii, kde vedu firmu,
> která se zabývá doprovodem a ochranou VIP turistů z celého světa.
> V poslední době jsem zaznamenal zvýšený zájem českých a
> slovenských turistů o tento pozemský ráj a proto jsem se rozhodl
> rozšířit nabídku služeb i pro své krajany.
>
> Mezi naše služby patří:
> – tradiční přivítání na letišti a následný transfer do hotelu
> – 24 hodinový call service a podpora v českém jazyce
> – organizace mimohotelových aktivit:
> – výlety po laguně spojené s návštěvou farmy na perly
> – výlety na jachtě
> – potápění
> – koupání s rejnoky nebo se žraloky
> – návštěva tradiční polynéské vesnice s tanečním vystoupením
> – surfing, Teahupoo na Tahiti Iti je nejsilnější příboj na světě
> – výpravy terénními vozy do hor Tahiti
> – pěší turistika
> – zprostředkování půjčení jachty, automobilu, mopedu, jízdního kola
> – atd.
> – rezervace letenek místních přepravců
> – rezervace hotelu
> – zprostředkování ubytování v rodinných penzionech
> – organizace polynéské svatby
> – pro VIP návštěvy,jsme schopni zajistit veškerý servis. Mezi našimi
> spokojenými klienty
> jsou členové arabských královských rodin, politici, celebrity a
> obchodníci
Dobry den, mel bych zajem o vice informaco o zivote na Tahiti. V jednom prispevku uvadite, at se Vam lide ozvou na mail, ale bohuzel nikde ho neuvadite. Pokud je to jeste mozne dejte mi prosim vedet na: href=“mailto:martinstudent@seznam.cz“>martinstudent@seznam.cz
Predem dekuji a preji pekny den z Kodane
Martin
Dobry den, ahojte.
V septembri cestujem na Tahiti na 3 mesiace a potrebujem poradit ohladom par otazok od skusenych. Ak je ochotny niekto, kto tam zije, alebo uz aspon navstivil Francuzsku Polyneziu, pomoct/zodpovedat otazky, kontaktujte ma, prosim, na mail:
martinabrezinska@gmail.com
Prajem krasny den.
Tvoja reakcia