class=“postlink“ href=“http://www.pluska.sk/aktuality/alzirsko-atentatnik-pripravil-zivot-najmenej-dvoch-ludi.html“> http://www.pluska.sk/aktuality/alzirsko … -ludi.html
class=“postlink“ href=“http://www.kriminalita.sk/krajsky-sud-rozhoduje-dnes-o-osude-udajneho-teroristu-mustafu-l/2007-11-28/“> http://www.kriminalita.sk/krajsky-sud-r … 007-11-28/
class=“postlink“ href=“http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=612332″> http://aktualne.centrum.cz/zahranici/af … ?id=612332
Islamskí teroristi znásilňujú mladých mužov, aby ich takto doviedli k sebevražedným bombovým atentátom.
The Sun cituje alžírskeho militanta Abu Baçir El Assimi:
„Seksuálny akt na mladých regrútoch vo veku od 16 do 19 rokov bol myslený ako popud, ktorý ich dovedie k účasti na sebevražedných operáciách.“
Noviny vyhlasujú, že intenzívna sociálna stigma a strach z ďalších homoseksuálnych seksuálne motivovaných útokov dostáva moslimov do stavu, keď sú pripravovaní zomrieť.
Podozrivý samovražedný atentátnik, ktorý bol zabitý pri pokuse o útok na bezpečnostné zariadenie v provincii Tizi Ouzou v Alžírsku minulý mesiac mohol byť podľa pitvy znásilnený.
Spravodajský zdroj Ennahar Online povedal, „že v konečníku teroristu bola veľká trhlina, ktorá potvrdzuje seksuálne zneužitie.Okrem toho sa vykonáva analýza semena na určenie páchateľa.
„Mladý terorista, ktorý bol obeťou seksuálneho zneužitia mal 22 rokov a pochádzal Diar El Djemaâ, ElHarrach.K teroristickej skupine sa pravdepodobne pridal v marci 2008.
„Bol kandidátom na vykonanie sebevražednej misie v oblasti Boumerdesu.“
Teroristické hnutie Al-Quaeda je voľná asociácia, rozšírená v mnohých národoch od Alžírska po Irak.
Cestovat po Alžírsku se příliš nedoporučuje. Oficiální varování českých úřadů hovoří o násilnostech, únosech a přepadání, které hrozí jak místnímu obyvatelstvu, tak cizincům. Jaká je ve skutečnosti situace v této saharské zemi a jak se v ní žije obyčejným lidem? Právě to se rozhodl zjistit cestovatel a fotograf Juraj Kaman. Varováními a hrozbami úřadů se nenechal odradit.
Pokoušel jsem se dovědět více o problémech, které měly podle všeho původ v podivných parlamentních volbách v roce 1991. První kolo tenkrát vyhrála radikální strana Islámská fronta spásy (FIS). Jejím cílem bylo vyhlášení islámské republiky, podobné jako Írán. Ti, co byli do té doby u moci, se zalekli. Druhé kolo voleb se už neuskutečnilo.
Nově ustavená Nejvyšší státní rada anulovala výsledky, vyhlásila výjimečný stav, přikázala rozpustit FIS a nechala popravit nejmilitantnější členy uskupení.
Fronta však místo zániku pouze přešla do ilegality a začala se mstít. Nepovedené úsilí o likvidaci fundamentalismu vyvolalo odvetnou reakci nespočetných pumových útoků a atentátů, které se stupňovaly. Vláda byla vůči nim bezmocná. Když Alžířané v roce 1995 zvolili sekulárního prezidenta, islamisté obrátili svůj hněv od bezbožného státu na odpadlický lid. Začala další vlna krutého teroru. Nesmyslné vraždění probíhalo téměř po celé zemi. Ve městech i na venkově. Teroristé si už nebrali na mušku pouze politiky a ideové odpůrce, ale i nezúčastněné obyvatele. Tisíce obyvatel.
Podřezávání krků, uřezávání hlav, pohřbívání do masových hrobů, masakry mladých lidí na plážích Středozemního moře, zabíjení žen, starců i dětí, to vše bylo v tuto chvíli obvyklé. Ještě v prosinci 2007 došlo v hlavním městě k několika teroristickým útokům, při nichž zahynulo téměř sedmdesát lidí.
Častým cílem se stávali i cizinci, zejména Evropané. Někteří byli zavražděni, jiní uneseni nebo prostě zmizeli beze stopy.
Do Alžírska jsem se přes všechna varování vypravil. Bylo nás víc, a aby nás do země vůbec vpustili, musela nás na hranicích převzít do péče místní cestovní kancelář s potřebnou licencí. Krátce poté nám byl přidělen ozbrojený doprovod. Terénní automobil se skupinkou odstřelovačů vybavených samopaly nás provázel téměř po celou dobu. Byl to nezapomenutelný pobyt, během kterého se naštěstí nikomu nic nestalo. Dokonce jsme se ani necítili ohroženi a místo teroristů jsme potkávali milé a přátelské lidi. Kdo ví, jak by vše dopadlo, kdybychom anděly strážné neměli…
AKTUÁLNĚ
V době uzávěrky tohoto čísla v Alžírsku opět umírali lidé. V úterý 19. srpna sebevražedný útočník usmrtil u Issersu třiačtyřicet lidí. Terčem atentátu bylo výcvikové středisko vojenské policie. Hned druhý den explodovaly dvě bomby v autech v Búíře. Výbuchy si vyžádaly životy jedenácti lidí, dalších jednatřicet bylo zraněno. První bomba zničila vojenské velitelství, druhá vybuchla před hotelem. Většina obětí byli civilisté. Bombové útoky se v Alžírsku opět množí, údajně za nimi stojí islamisté napojení na al-Káidu.
Alžírski únoscovia zadržiavali európskych turistov vyše päť mesiacov
Daniel Raus
A teraz prípad, ktorý bol dlhé mesiace pod informačným embargom. Alžírski únoscovia mali dnes prepustiť poslednú skupinu európskych turistov, zadržiavaných vyše 5 mesiacov. Vláda v susednom Mali za nich totiž zaplatila výkupné. Celý prípad je zastretý tajomstvom, ktoré sa zrejme odhalí, až po definitívnom odovzdaní rukojemníkov.
Alžírsko 8. november 2003 Príslušníci alžírskych vládnych vojsk zabili pri zrážkach s povstaleckými skupinami v meste Alžír šestnásť moslimských extrémistov. Pri akcii bolo zaistených množstvo zbraní, munície a iného vojenského materiálu. Medzi zabitými sú hlavne príslušníci islamskej povstaleckej frakcie Salafistická skupina pre kázanie a boj (GSPC).
„Alžírsko není Francie,“ vzpomínal kdysi Albert Camus, „a není dokonce ani Alžírsko, je to zapomenutá země, se svými nepochopitelnými domorodci, podivnými vojáky a exotickými Francouzi, země ztracená v dálce, v krvavé mlze (…).“
Listopadové číslo měsíčníku Le Monde diplomatique pak přineslo zprávu o krvavých atentátech, ke kterým došlo v Alžírsku nedaleko hlavního města 29. října 2006 během ramadánu. Zahynulo při nich prý sedmadvacet Alžířanů. Lze pouze s lítostí konstatovat, že v porovnání s devadesátými lety, kdy ve stejném období a stejným způsobem tragicky zemřelo více než tři sta lidí, šlo letos o klidný průběh svátku, připomínajícího seslání koránu i toho, že člověk se má bát Boha, chválit Boha a být mu vděčný.
V roce 1988 vypukla v Alžírsku, jako reakce na neutěšenou hospodářskou situaci, vlna stávek, dochází k vzestupu radikálního islámu; president Šadlí uvolnil politické otěže režimu, připustil existenci různých názorových proudů, navrhl novou ústavu, podle které je prezident odpovědný Národnímu shromáždění. Koncem prosince 1991 došlo k osudovým volbám, které vyhrála Islámská fronta spásy (IFS), fundamentalistická strana, jejímž cílem je proměnit Alžírsko v ortodoxně muslimskou zemi. Prezident vyhlásil výjimečný stav, IFS byla zakázána, svoji neblahou činnost však zdaleka nezastavila. Právě naopak; vyzvala cizince, aby neprodleně opustili zemi, a posléze proti nim zahájila sérii vražedných atentátů. V roce 1994 se stal presidentem Liamén Ziruál, kterému se podařilo situaci poněkud uklidnit. Dva roky nato byla v Alžírsku sice schválena ústavní reforma zakazující náboženské strany a posilující úlohu prezidenta, ale bohužel násilí a vraždění začalo opět eskalovat; jen v září minulého roku provedla GSPC nejméně sto vražedných atentátů, které však naše televize neukazuje a noviny se o nich nezmiňují.
Už v červenci 2005 GPSC gratulovala Al-Káidě k únosu dvou alžírských diplomatů, Aliho Belaroussiho a Azzedina Belkadiho, ke kterému došlo v Iráku; emír Wadoud jejich „boží soud“ a popravu výslovně nepodpořil, ale tím, že oba muže prohlásil za nepřátele islámského státu, nese podíl na jejich tragickém osudu: oba diplomaté byli 27. července v irácké čtvrti Mansúr zavražděni. Al-Zawahrí vraždu odůvodnil tím, že Alžírsko podporuje okupaci Iráku a chrání Židy i křesťany.
V lednu letošního roku začala GPSC vydávat svoji revue Al-Jamaa, Skupina, měsíčník o šestatřicet stranách; obsahuje zprávy o činnosti organizace, vlastní požadavky, informuje o dění v Iráku, v Evropě a v muslimském světě. Zároveň seznamuje se svůdnými myšlenkami svých vůdců, kteří ospravedlňují útoky proti civilistům. Revue lze také stáhnout z internetu; z textů je patrná značná ideologická i náboženská radikalizace. GSPC také natáčí na video průběh všech svých operací. Založila k tomu i mediální výbor; filmy vyvolávají pocit, že GSPC je všudypřítomná, všemohoucí a vítězící; nahrávky idolizují Usámu bin Ládina, vznešeně oslavují bojovníky i sebevražedné atentátníky. GSPC zatím sebevražedné atentáty nepraktikuje, ty stále ještě nesou znamení Al-Káidy. Jinak GSPC ráda ve svých filmech i revuích ukazuje Marokánce, Alžířany, Tunisany i Mauretánce, jak společně cvičí ve výcvikových táborech GSPC kdesi v hloubi Sahary.
K tomu všemu musí alžírská společnost čelit nezaměstnanosti, nízké emancipaci žen, nedostatečné infrastruktuře, nedemokratickým politickým praktikám a nesmírné chudobě zejména v Kabylii, na venkově, který je stále odkázán na chov ovcí, koz, skotu a velbloudů. Francouzsky se v běžném životě mluví a píše stále často; to svědčí o dlouhé přítomnosti Francouzů. V posledních letech se do povědomí veřejnosti opět vracejí postavy z boje za nezávislost, Ferhat Abbas, Mohammed Boudiaf a další; letiště v Tlemcenu nese jméno Messalího Hadje, stejně tak o něm proběhlo několik univerzitních seminářů a v roce 1998 se intenzivně připomínalo jeho sté výročí narození.
V květnu letošního roku odstoupil dosavadní předseda vlády Ahmed Ouyahia, kterému se vyčítala neschopnost řešit nezaměstnanost i bezpečnost v zemi. Současný prezident Abdelaziz Bouteflika jmenoval novým ministerským předsedou jednašedesátiletého Abdelazíze Belkadema, oddaného FLN i prezidentovi. Nejčtenější francouzský deník Le Monde k tomu v květnu poznamenal: Belkadem je islamo-conservateur a pravděpodobný nástupce Boutefliky.
Nová občanská válka, která v Alžírsku začala v devadesátých letech, vede k vytváření negativních stereotypů, narušuje společenský vývoj: způsob řešení sociálních problémů, pojetí lidských práv neumožňuje vznik politického pluralismu. Nenajde-li se východisko, může v Alžírsku zvítězit zběsilá destrukce, barbarství a chaos, ve kterém zanikne jakýkoliv ohled na realitu. Nelze totiž zapomenout, že už válka za nezávislost bolestně poznamenala téměř každou alžírskou rodinu, ta zranění jsou stále ještě živá – politici to dobře vědí, vědí to i vůdcové GSPC a dovedou toho účinně zneužívat.
USA a OSN odsúdili samovražedné útoky v Alžírsku
HICKAM 9. septembra (AFP) – Biely dom v nedeľu odsúdil dva samovražedné bombové útoky v Alžírsku, pri ktorých zahynulo minimálne päťdesiat osôb, a označili ich za pripomenutie hrozby svetového extrémizmu. „Odsudzujeme násilné útoky v Alžírsku. Útoky sú ďalším pripomenutím hrozby terorizmu, ktorej čelia ľudia milujúci slobodu po celom svete,“ povedal hovorca Bieleho domu Scott Stanzel. Stanzel hovoril počas zastávky amerického prezidenta Georga W. Busha na vojenskej leteckej základni USA Hickam na havajskom ostrove Honolulu, kde sa zastavil na ceste zo summitu lídrov Ázijsko-tichomorskej hospodárskej spolupráce (APEC) do Washingtonu.
Rovnako aj generálny tajomník Organizácie Spojených národov (OSN) Pan Ki-mun silne odsúdil rastúce násilie terorizmu. Vo vyhlásení Pan povedal, že bol „hlboko šokovaný a rozsmutnený z vystupňovania násilia v Alžírsku“ a „pevne dúfa, že násilie neodstraší alžírsky ľud od mierovej cesty a národnej identifikácie“.
Ako informovala televízna stanica al-Džazíra, k zodpovednosti za krvavé útoky sa v nedeľu prihlásili extrémisti z Hnutia al-Kájdy v islamských krajinách Maghrebu. Podľa al-Džazíry sa extrémisti z Hnutia al-Kájdy v islamských krajinách Maghrebu prihlásili k zodpovednosti za sobotný bombový útok na vojenské kasárne, pri ktorom zahynulo minimálne 28 osôb a taktiež za štvrtkový útok na dav čakajúci prezidenta Abdelazíza Boutefliku vo východnom meste Batna, pri ktorom zomrelo 22 osôb.
Kritika do vlastných radov
Buteflika prekvapuje svojou kritikou, neúprosne obviňuje z korupcie sudcov, prednostov krajských úradov, generalitu armády. Verejne odmieta štýl a systém alžírskej ekonomiky, ktorá exportuje len ropu a plyn, a všetko ostatné musí dovážať. Odhaľuje verejné tajomstvo, že import je pre niektorých jednotlivcov výhodným obchodom, a nepriamo tým ukazuje prstom na vysokopostavených generálov, ktorí zo zákulisia doteraz vládli. Búra mýtus nezávislej a hrdej krajiny. Hospodársky je Alžírsko v porovnaní so svojimi susedmi o niekoľko rokov pozadu. „Za posledných 10 rokov narástol marocký HNP o 98 %, alžírsky klesol, poľnohospodárska produkcia klesla o 46 % tento rok, a ešte máme tú aroganciu myslieť si, že sme najlepší. Nie sme! Každý deň dokazujeme, že nie sme.“ Jeho posolstvo znie jasne: ak ma chcete podporiť, hlasuje pozitívne a tým hlasujete v prospech mieru a budem silnejší v boji s dvoma extrémami a teda získate na tom vy.
Správanie, ktoré nikto v takejto miere neočakával, však vzbudzuje mnoho otáznikov. Nezávislá tlač reaguje zmätene. Nikto sa verejne nemôže vyjadriť proti prezidentovým návrhom. To, čo hlása, je takmer pre všetkých prijateľné. Napriek tomu sa komentátor alžírskeho nezávislého denníka Le Matin pýta: „Akým právom si prezident republiky dovolí povedať, že novinári štátnych médií sú nanič? Samozrejme, že sú. Ale, nemá to povedať on, ale ich čitatelia. A sudcovia! Čo ho to napadlo ťahať ich po blate? Áno, je pravda, že sú neschopní a skorumpovaní, to však nie je dôvod ohrozovať delenie moci. Kde je právny štát, keď si dovolí obviniť polovicu prednostov krajov zo zlodejstva? Každý vie, že sú zlodeji, ale o tom musí rozhodnúť súd, a nie akýsi Zorro. To je všetko, len nie demokracia.
Demagógia a populizmus verzus pluralizmus
Niekoľko intelektuálov a najstaršia demokratická strana v Alžírsku Front socialistických síl (členka Socialistickej internacionály) upozorňujú na hrozbu uniformného myslenia. Bývalý premiér Sid Ahmed Ghozali v nezávislom denníku El Watan upozorňuje, že Buteflikove prejavy spôsobujú akúsi šokovú vlnu ošiaľu, ktorá môže priniesť ďalšie nebezpečné masívne sklamanie. Charizmatický vodca ovládol skoro celý mediálny priestor.
Dokonca aj strany, ktoré sa vyznačovali svojou nekompromisnou pozíciou voči fundamentalizmu, robia pozitívnu kampaň a pripúšťajú možnosť spoločnej vlády s umiernenými islamistami. Novú vládu, ktorú prezident sľúbil hneď po uskutočnení referenda, treba postaviť z politických síl usilujúcich sa o mier. Kto by sa v tejto situácii postavil proti mieru a teda pokroku a vývoju? Buteflika poňal referendum de Gaullovým štýlom. Buď to bude ÁNO, a masívne, alebo odídem. Amnestia ako ochrana vinných, ale i prostriedok mieru. Komentátorovi francúzskeho denníka Le Monde však neušlo iné prirovnanie, a to s Gorbačovom. Človek, ktorý vyšiel zo systému, ho naraz začína obracať naruby. Buteflika sa neraz zmienil aj o fiskálnej amnestii. Netreba vysvetľovať, že tým zaistil budúci pokojný život generálom roky zarábajúcim miliardy dolárov na importe výrobkov. Amnestia teroristov je tiež kontroverzná. Asociácie ľudí postihnutých terorizmom demonštrujú svoj nesúhlas a žiadajú podrobné vyšetrenie všetkých zločinov.
class=“postlink“ href=“http://plus7dni.pluska.sk/plus7dni/vsimli-sme-si/mor-ako-zbran.html“> http://plus7dni.pluska.sk/plus7dni/vsim … zbran.html
class=“postlink“ href=“http://www.amnesty.cz/zpravy/AI-odsuzuje-utoky-v-Alzirsku/“> http://www.amnesty.cz/zpravy/AI-odsuzuj … -Alzirsku/
class=“postlink“ href=“http://www.reflex.cz/clanek16862.html“> http://www.reflex.cz/clanek16862.html
class=“postlink“ href=“http://www.reflex.cz/clanek16862.html“> http://www.reflex.cz/clanek16862.html
class=“postlink“ href=“http://futbal.sme.sk/c/4372362/desiatky-zranenych-v-alzirsku.html“> http://futbal.sme.sk/c/4372362/desiatky … irsku.html
class=“postlink“ href=“http://www.sme.sk/c/4256233/desiatky-zranenych-v-alzire-pri-protestoch-proti-operaciam-v-gaze.html“> http://www.sme.sk/c/4256233/desiatky-zr … -gaze.html
class=“postlink“ href=“http://www.sme.sk/c/4273495/alzirskych-teroristov-zabija-mor-chystaju-vraj-biologicku-zbran.html“> http://www.sme.sk/c/4273495/alzirskych- … zbran.html
class=“postlink“ href=“http://www.sme.sk/c/4109326/koniec-ramadanu-bol-v-alzirsku-krvavy-zahynulo-desat-ludi.html“> http://www.sme.sk/c/4109326/koniec-rama … -ludi.html
class=“postlink“ href=“http://www.sme.sk/c/4099940/alzirsko-pat-obeti-samovrazedneho-utoku.html“> http://www.sme.sk/c/4099940/alzirsko-pa … utoku.html
Tvoja reakcia